Narozen: 2. dubna 1827 v Beckově
Zemřel: 9. října 1893 ve Vídni
Dionýz Štúr (Dionysus Rudolphus Josephus) se narodil se v obci Beckov v učitelské rodině. V roce 1844 začal navštěvovat vídeňskou polytechniku, kde studoval matematiku, fyziku a chemii. Později, ovlivněn prof. Vilémem Haidingerem, se začal zajímat o přírodní vědy. V r. 1847 získal na základě své předešlé vědecké činnosti stipendium a začal studovat na Báňské akademii. V tomto období uveřejnil svou první vědeckou práci o geologii okolí Bratislavy a Modry. V r. 1849 byl založen Říšský geologický ústav ve Vídni, kde r. 1850 nastoupil. Hlavním úkolem ústavu bylo přehledné geologické mapování celé monarchie, na kterém se téměř 20 let podílel i Dionýz Štúr. Později obrátil svou pozornost hlavně na paleobotaniku, v jejímž rámci dosáhl vysoké odbornosti zejména jako systematik a morfolog. V r. 1877 se stal Štúr zástupcem ředitele Říšského geologického ústavu, po osmi letech se stal i jeho ředitelem. V roce 1862 mu byla na světové výstavě v Londýně udělena zlatá medaile za výzkumy a geologické mapy, přičemž v té době byla anglická geologie na špičkové úrovni.
Vynikal velkým nadáním, pracovitostí a láskou k přírodním vědám. Jeho vědecká činnost spadá do tří vědních oborů, a to geologie, fytopaleontologie a botaniky. Ve své době vedl korespondenci s mnoha významnými vědci své doby, jako byl Darwin, Purkyně nebo Palacký. Prosazoval teorii o proměnlivosti druhů, dokonce před vydáním Darwinova díla. Zajímal se o problémy Slovenské republiky, byl signatářem Memoranda slovenského národa, podílel se na zakládání Matice slovenské i gymnázií. Své odborné práce publikoval na Slovensku a zejména ve Vídni. Psal i pod pseudonymy Diviš Štúr a Škorpion.
Studoval flóru triasových a jurských vrstev na Slovensku, ale i flóru kulmských břidlic a karbonských pánví. Jako první rozpoznal geologickou pozici karpatských melafyrů. Do stratigrafie Karpat zavedl dodnes používané termíny jako karpatský Keuper, lunzské či grestenské vrstvy. V bradlovém pásmu identifikoval a pojmenoval púchovské slíny, orlovské vrstvy, upohlavské slepence, súľovské slepence a jiné. Zavedl také terminologii pro pojmenování krasových jevů odvozenou z pojmenování v Dalmácii, Chorvatsku a Slovinsku (mnohé tyto názvy se používají dodnes i ve světě). Byl také autorem pojmenování pohoří Nízké Tatry. Svým širokým rozhledem položil základy novému výzkumu v geologii, fytopaleontologii a botanice ve střední Evropě.
ZAJÍMAVOSTI