Hlavním cílem mé více než třicetileté práce v učitelské profesi a na pedagogické fakultě je co nejlepší vzájemná součinnost mezi vzdělávací praxí a teorií. Vůbec není snadné tohoto zdánlivě samozřejmého cíle dosahovat, protože propojení teorie s praxí naráží na mnoho překážek z obou stran i v celém vzdělávacím systému a je o to těžší, čím méně prostředků se na něj vynaloží a čím méně příležitostí se pro něj vytvoří. To je silný důvod, proč podporovat každou prospěšnou spolupráci mezi fakultami připravujícími učitele a všemi institucemi, které mohou budoucím učitelům nabídnout kvalitní uplatnění v praxi společně s možností zamýšlet se nad svou prací a zlepšovat ji. Koncepci Kroužků proto považuji za výtečný nápad a jejich činnost za velmi prospěšnou. Mladí vyučující mají elán a nadšení pro svůj obor, které přenášejí i na své svěřence. Děti je za to mají rády a s nimi si oblíbí i to, co mohou společně dělat. Tím se už od raného věku může podnítit zájem o poznávání a chuť něčím se pořádně a soustavně zabývat, která člověku pomáhá dobře se vyrovnávat se životem a být v něm úspěšný s dobrým pocitem z dobře odvedeného díla. Co si přát víc? Zejména s ohledem na stav současného školního vzdělávání, ve kterém podle nedávaných výzkumů dochází k "vyprazdňování obsahu", tj. ke ztrátě zájmu žáků o učení a poznávání Činnost Kroužků může přispívat k tomu, aby se tento zájem probouzel co nejdříve a měl šanci přetrvávat.